Studená válka - 2. díl

Blokáda Berlína

Po skončení 2. světové války bylo Německo rozděleno na západní a východní část. Stejně tak byl rozdělen i Berlín. Západní část Berlína však byla zcela obklopena územím, které ovládal Sovětský svaz. Zásobování západní části Berlína bylo zajišťováno po železnici, dálnici a také po třech dohodnutých leteckých koridorech, které vedli z Hamburku, Hannoveru a Frankfurtu nad Mohanem.

Západní mocnosti se snažily co nejrychleji stabilizovat situaci ve své části Německa. Proto bylo rozhodnuto o provedení separátní měnové reformy v západní části Německa. Podle dohod se Sovětským svazem se tato reforma neměla týkat západního Berlína. Stalin však jako odpověď začal připravovat vlastní měnovou reformu pro východní Německo, která se měla dotýkat i západního Berlína. Tato reforma by způsobila ekonomickou závislost západního Berlína na Sovětském svazu, proto se západní mocnosti rozhodly provést měnovou reformu v západním Berlíně sami.

Jako odpověď na zavedení společné západoněmecké měny v západním Berlíně uzavřel Stalin pozemní přístupy do této části města. Na tuto blokádu však nebyly západní spojenci připraveni. Západní Berlín, který byl zcela závislý na zásobování zvenčí, spotřeboval denně asi 2000 tun uhlí, potravin a dalšího spotřebního zboží.

Západní mocnosti však byly pevně rozhodnuty Berlín neopustit. Americký prezident Truman například řekl: "Z Berlína se nehneme, tečka.". Bylo proto rozhodnuto zásobovat město letecky. Letadla létala na letiště Tempelhof v americkém sektoru města, na letiště Gatow v britském sektoru a využity byly také hydroplány, které přistávaly na vodních plochách jezer.

Zpočátku se dařilo do města dopravit pouze několik stovek tun denně, později však množství přepraveného materiálu narůstalo, až byl dne 16. 4. 1949 vytvořen rekord, když bylo přepraveno celkem 12 840 tun za jediný den. Letadla v té době přistávala v zhruba minutových intervalech.

Dne 12. 5. 1949 byly nakonec opět otevřeny pozemní přístupové cesty do západního Berlína a letecký most byl ukončen. Celkem se uskutečnilo cca 227000 letů, při kterých vlivem špatného počasí zemřelo asi 70 lidí. Dosažení opětovného otevření koridorů bylo velkým morálním vítězstvím západních spojenců.

Konec jaderného monopolu USA

USA spoléhaly na to, že jim jaderný monopol vydrží i dlouhou dobu po 2. světové válce. Sovětský svaz však díky propracované špionáži provedl již 29.08. 1949 první úspěšnou atomovou zkoušku. Tuto zkoušku, dříve než ji sověti stihli oficiálně ohlásit, objevil průzkumný letoun na základě detekce radioaktivního spadu. Necelý měsíc po zkoušce Truman oficiálně oznámil, že Sovětský svaz vyrobil vlastní atomovou bombu.

V USA byla požadována rychlá reakce na novou sovětskou zbraň. Prezident Truman tedy odslouhlasil celkem tři protiopatření:

1. vývoj super bomby (vodíková termonukleární bomba)
2. urychlení výroby dalších atomových bomb
3. rozšíření konvenčních vojenských sil a jejich rozmístění v Evropě

Spolu s podporou obnovy válkou zdevastované Evropy byla tato opatření velkou zátěží pro americkou ekonomiku.

Týden po Trumanově prohlášení, že SSSR má vlastní atomovou bombu, Mao Ce-tung vyhlásil Čínu lidovou republikou. Tímto nečekaným vývojem událostí v Číně byl zaskočen jak Stalin, tak i Truman. Obecně se očekávalo vítězství Čankajškových nacionalistů. Ministerstvo zahraničí zpracovalo rozbor nastalé situace a jeho závěrem bylo: "Moskva má před sebou velice těžký úkol, podřídit čínské komunisty své absolutní kontrole". Dnes můžeme s odstupem prohlásit, že se tato zpráva mýlila, neboť Mao hodlal uznat Stalina jako hlavu komunistů, důvodem byla společná ideologie Marxismus-leninismus.