Malá strana

Malá strana, v minulosti také nazývaná Menší Město pražské je historické město a městská čtvrť rozkládající se v centru Prahy na levém břehu Vltavy. Malá strana se nachází na svazích pod Pražským hradem.

Osídlení Malé strany se datuje již do 10. století. Roku 1257 uděluje Přemysl Otakar II. osadě status města. Právě povýšení Malé strany na město bylo impulsem k vybudování základní sítě ulic a velkého obdélníkového náměstí.

Z této původní zástavby se však prakticky nic nedochovalo, většinu objektů zcela zničil požár, který vypukl 2. června 1541 a zasáhl nejenom Malou Stranu, ale i Pražský hrad. Paradoxně, právě díky tomuto požáru je dnes čtvrť označována za "perlu barokní architektury". Po požáru totiž byla čtvrť přestavěna do barokní podoby.

Právě v období baroka zde vzniká mnoho šlechtických paláců. Urbanisticky nejvýraznějším zásahem této doby, ale bylo vybudování jezuitského profesního domu s kostelem Svatého Mikuláše, který jeho stavitelé umístili do středu Malostranského náměstí.

Dalších významných stavebních zásahů se čtvrť dočkala v roce 1891, kdy byla započata stavba Petřínské rozhledny a lanové dráhy na Petřín. Petřínská rozhledna je inspirována Eiffelovou věží v Paříži a je její pětinásobně zmenšenou napodobeninu. Pozemní lanová dráha je dlouhá 510 metrů a slouží až do dnešních dnů jako součást městské hromadné dopravy.

Slavní obyvatelé Malé strany

Malá strana byla domovem pro mnoho význačných umělců, vědců i politiků. Z těch nejznámějších připomeňme Karla Čapka, který žil v Říční ulici. V Dobrovského, nebo častěji Werichově vile na Kampě žil kromě Josefa Dobrovského a Jana Wericha, také Vladimír Holan. Werich a Holan žili v tomto domě dokonce ve stejné době a říkalo se o nich, že se nemají příliš v lásce. Rodák Jan Neruda, sepsal o životě na malé straně v polovině 19. století soubor třinácti povídek, které nazval Povídky malostranské.

Videa

Malá strana v zimě.

Masopust na Malé straně.