Ludvík Salvátor

Ludvík Salvátor byl toskánským princem a rakouským arcivévodou, významným cestovatelem, etnografem, geografem a spisovatelem. Ludvík Salvátor byl uznávaným vědcem. Jeho práce byla oceněna mnoha významnými mezinárodními oceněními. Byl také členem významných evropských vědeckých společností. Stal se čestným členem císařské Akademie věd ve Vídni a rytířem rakouského řádu zlatého rouna.

Arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský se narodil jako čtvrtý potomek významného toskánského Habsbursko- Lotrinského vévody Leopolda II. a jeho manželky Marie Antoinetty Bourbonské ze Sicílie. Narodil se 4. srpna 1847 v paláci Pitti ve Florencii. V tomto paláci pak žil se svou rodinou do svých dvanácti let.

Po napoleonských válkách odjel s celou rodinou do vyhnanství do Čech. Zde Leopold II. koupil panství Brandýs nad Labem a Ludvík Salvátor se věnoval studiu přírodních věd a práv na univerzitě v Praze a ve Vídni, vojenskou a námořní akademii Svatého Štěpána v Maďarsku a stal se čestným plukovníkem pěchoty a kapitánem lodi. V této době také získal velkou část své jazykové výbavy, díky které se plynně domluvil 14 různými jazyky.

Velkou část svého života strávil arcivévoda ve středomoří, hlavně pak na Mallorce. V této oblasti se věnoval především etnografickým výzkumům a byl v tomto vysoce ceněným odborníkem. Cestoval však i do jiných koutů naší planety na vlastní lodi jménem Nixe, kterou sám kormidloval. Při plavbě z výstavy v australském Melbuerne v roce 1883 obeplul zeměkouli. Toto obeplutí nebylo vůbec plánované, ale jelikož mu směr větru nedovoloval přímou plavbu do Evropy, rozhodl se pro východní cestu přes Tichý oceán se zastávkou v Americe.

Ludvík Salvátor se také pokoušel odradit korunního prince Ferdinanda od cesty do Sarajeva. Jeho naléhání se ale nesetkalo s kladou odezvou a proto se odehrál Sarajevský atentát, který rozpoutal také 1. světovou válku.

Po započetí 1. světové války byl Ludvík Salvátor povolán císařem Františkem Josefem I. ze středomoří zpět do vlasti, kde se usídlil na zámku v Brandýse nad Labem. Vlhké středoevropské podnebí však neblaze působilo na jeho zdravotní stav. Trpěl totiž nemocí elefantiasis, lidově pojmenované sloní noha. Tuto nemoc způsobuje parazit vlasovec mízní, který ucpává mízní cévy. Po ucpání se pak abnormálně zvětší ta část těla, kde se mízní céva ucpala.

Arcivévoda Ludvík Salvator na zdravotní komplikace zemřel dne 12. října 1915 na svém zámku v Brandýse nad Labem. Jeho tělo je pohřbeno v Kapucínské kryptě ve Vídni, kde odpočívají i ostatní členové jeho císařské rodiny.

Ludvík Salvátor byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších a nejvzdělanějších členů habsburského rodu. Zanechal nám po sobě nespočet publikací, muzejních sbírek a výsledků svých výzkumů.