Alžběta Stuartovna

Alžběta se narodila ve Fife (správní oblast ve východním Skotsku) 19. srpna 1596 jako dcera skotského a anglického krále Jakuba I. a dánské princezny Anny. Jejím bratrem byl Karel I., následník anglického a skotského trůnu.

V únoru 1613 se konala svatba Alžběty a falckého kurfiřta a vůdce Protestantské unie Fridricha. Se kterým měla celkem 13 dětí:

Prvních šest let strávili manželé na falckém dvoře v Heidelberku. V roce 1619 byla Fridrichovi nabídnuta česká koruna, kterou Fridrich přijal a tak poslední říjnový den toho roku přijela Alžběta, ač ve vysokém stupni těhotenství, se svým manželem do Prahy, kde byli oba korunováni. Fridrich 4. listopadu 1619 a Alžběta o týden později, tj. 7. listopadu 1619. Pro vzbouřené české stavy představovala pražská Alžbětina přítomnost pomyslnou záruku anglické pomoci, která se ale nikdy neuskutečnila.

Alžběta si na české prostředí nezvykla. Nevyvarovala se povýšeného postoje vůči svým novým poddaným. Uvolněnější mravy falckého dvora a "vyčistění" chrámu sv. Víta a jeho následná přeměna ku obrazu kalvínskému v prosinci 1619 královskému páru na popularitě značně ubrala.

Po bitvě na Bílé hoře musel král Fridrich i s rodinou uprchnout ze země. Nejprve do Vratislavi, později do Haagu. Fridrich zratil nejen české země a další léna (Morava, Slezsko), ale hlavně i své rodné državy- Horní a Dolní Falc. Po smrti manžela Fridricha 29. listopadu 1632 zůstala Alžběta Stuartovna na výchovu jejich deseti nedospělých dětí sama. Syn Karel Ludvík bojoval ve švédském vojsku a Ruprecht odešel na dvůr svého strýce Karla I.

Karel Ludvík se stal otcovým nástupcem v roli kurfiřta v roce 1648, ale ani poté jeho matka neopustila Nizozemí. Odmítla i pozvání k návratu do Anglie a vyhnula se tak revoluci, která přivedla jejího bratra Karla I. na popraviště.
V klidu nizozemského exilu se Alžběta dočkala konce třicetileté války. Teprve restaurace Stuartů roku 1660 a nástup synovce Karla II. na anglický trůn jí umožnily návrat do rodné země, kde ale už 13. 2. 1662 v Londýně zemřela.Pochována je v kapli Jindřicha VII. ve Westminstru, kde byl po jejím boku uložen 6. prosince 1682 také její syn Ruprecht.
Jako česká královna se podepisovala do konce svého života a její dvůr byl útočištěm českých emigrantům.